Západní část pohoří Hochschwab (AT)

Víkendový přechod západní části pohoří Hochschwab – Rakousko

08/2022

2 dny, cca 34 km, 1 600 stoupání nahoru a dolů – okruh.

Původní plán trasy byl třídenní (respektive 2,5 denní), ovšem počasí druhý den odpoledne nepřálo a množství bouřek na obloze i v předpovědi počasí na třetí den nás donutilo trasu zkrátit o jeden den z původních 48 km na 34 km. I tak byla trasa krásná a pro víkendové putování v krásných horách ideální.

Tento trek byl jiný než všechny, které jsme doposud prochodili, a to hned z několika důvodů. Prvním je, že jsme poprvé nešli sami, ale připojila se k nám kamarádka Danča a její čtyřnohý parťák Dač. Společný (původně) třídenní trek jsme plánovali snad dva měsíce dopředu a vzhledem k počasí jsme měli vymyšlených asi 10 různých variant od Česka, Slovenska až po Rakousko, ale až v pátek, těsně před odjezdem, jsme se rozhodli, kam tedy pojedeme. Rakousko!

Pokaždé si dopředu zjišťujeme, jestli je nějaké omezení na trase ohledně spaní ve stanu a psů. Například v Polských Tatrách je vstup se psem zakázán. V tomto jsme dost zodpovědní a dopředu si tyto informace zjišťujeme, jelikož respektujeme všechny nařízení ohledně ochrany přírody apod. I přesto, že jsme žádné omezující informace nezjitili, na trase byly zmatené zákazové cedule pro vstup se psy, jedna cedule říkala zákaz psů, druhá říkala vstup se psem na vlastní nebezpečí. Jeden místní farmář nám řekl, že pokud máme psy na vodítku, je to úplně v pohodě. Další den nás zase jiný farmář seřval, co tam děláme se psy. U jiné salaše na nás naopak jen mávnuli a usmáli se a dokonce si připnuli svého vlastního psa, když viděli ty naše. Toto vše na nás působilo tak, že pes musí být kvuli telatům a krávám neustále připnutý na vodítku a zákaz tedy platí pro volně pobíhající psy. Dalším failem bylo, že jsme první noc spali dost blízko cesty, které vedla k salaši, ten večer jsme neměli jinou možnost, než stany postavit na tak blbém místě a doufat, že nejsme na soukromém pozemku a nebudeme nikomu vadit, přece jenom v této oblasti žádné zákazy ohledně stanování nejsou. No opak byl pravdou :D, více o tom v popisu trasy.

Po příjezdu domů jsme našli stránky infocentra, které jsme viděli kokusek od místa, kde jsme parkovali. Infocentrum má na stránkách jasně napsáno, že od poloviny června do poloviny září je zákaz psů na vysokohorských pastvinách. Těmito pastvinami vede 80 % tras, avšak člověk není schopen toto zjistit dopředu, není schopen zjistit ani kudy ty pastviny vedou. Proto jsme se rozhodli tento článek vydat a napsat veškeré info. Kdybychom my sami toto věděli dopředu, zvolili bychom jinou trasu a tuto si nechali na období, kdy je pes povolen bez omezení (tedy mimo období půlky června do půlky září). Stránky infocentra zde: https://tragoess-gruenersee.at/

Itenerář trasy:

Z důvodu, že jsme nespali na úplně korektním místě (alespoň dle místního farmáře), jsme se rozhodli nezveřejňovat přesné místo, kde jsme stanovali. Dole je mapa trasy, avšak opět na celé trase je spousta pastvin pro krávy. Dá se spát i na chatách, kde je to zcela bez stresu a problémů.

Info k trase:

Počet dní: 2 – 3 dny (34 – 48 km).
Voda: stačily nám vždy 3l na osobu a psa, po trase jsou studánky i chaty, kde se voda dá doplnit
Jídlo: měli jsme vše své, na trase bylo pár chat, ale my nenavštívli ani jednu. Takže doporučujeme si dopředu zjistit více info v případě, kdo by se chtěl stravovat a nocovat na chatách.
Ubytování: ve stanu, možnost chat
Náročnost: v závislosti na tíze batohu a zvolené trase. Naši finální trasu hodnotíme jako mírně náročnou.
Technická náročnost: Typický alpský terén, část po zpevněných cestách a část po turistických trasách. Nejtěžší pasáž byla u jeskyně Frauenmauerhöhle – poměrné příkrý traverz skrz krátká suťoviska doprovázen lany k přidržení. Tento úsek jsme však s krosnami i psy prošli bez komplikací (nemusí dělat dobře lidem se závratěmi).
Podmínky a náročnost pro psa: Naši psi celou trasu zvládli s přehledem, úsek s lany taktéž. Pro Tara jsem měli botičky, které sice nakonec nepotřeboval, ale doporučujeme mít s sebou. Nutností je pes na vodítku.

Popis trasy:

DEN PRVNÍ:

V pátek okolo 17h odpoledne jsme zaparkovali u restaurace u jezera Grüner see. V Rakousku nejsme zvyklí, že by se někdě parkovalo zadarmo, takže se šel Ríša raději zeptat do restaurace, jestli se něco platí, nebo ještě je oka, že tam bude auto 3 dny stát. Velice milá paní mu řekla, že parkovací lístek se platí u infocentra, ale že můžeme auto nechat na jejich parkovišti u restaurace zadarmo, že o nás ví a bude to oukéj (viz start na mapě dole). A tak jsme vyrazili.

Počasí bylo všelijaké, ale stále jsme doufali, že se umoudří a bouřky nebudou.

Po cca 5,5km u chaty Jassing Almhütt’n jsem poprvé narazili na zákazové cedule psů. Místní chatař nám ovšem řekl, že pokud máme psy na vodítku, je to v pořádku a můžeme pokračovat dál. Po 20 h. jsme začali hledat místo na spaní, celou dobu jsem šli okolo zpevněné cesty, u které se nám spát nechtělo. Neměli jsem moc na výběr, jelikož jsme došli k ohradníku, za kterým byly krávy a konec pastvy v nedohlednu. Stany jsme postavili tedy u cesty a doufali, že nebudeme nikomu vadit. Omyl. Jakmile jsme měli postaveno, po štěrkové cestě se přiřítilo auto s chatařem, který nám dal jasně najevo, že tady teda stanovat opravdu né. Naštěstí měl v sobě kus dobroty a nechal nás tam tedy do rána s tím, že pokud nás uvidí i zítra, bude problém :D. O psech chatař nic neříkal, jen to, ať neštěkají a jsou potichu, ale o žádném zákazu, nebo že tam nemají co dělat – nic.

DEN DRUHÝ:

Když jsem ráno balili stany, projelo další auto, fakt jsme se všichni tři modlili, aby nezastavilo, haha :D. Zastavilo. Pán (jiný než předchozí) byl dost nepříjemný a řekl nám co tam jako děláme, ať se psama vypadneme pryč a jdeme zpátky. Řekli jsem mu, že jeden chatař nám řekl, že jednu noc tam přespat můžeme. Chlap tedy nasedl zpět do auta odjel.

My jsme sbalili stany a rozhodli jsme se, že nepůjdeme po hlavní červené trase, která vedla skrz pastviny a chaty, ale obejdeme to. Zbytek dne se nic tak znepokojivého už nedělo. Během trasy jsme stále potkávali zákazové značky psů, jedna značky říkala zákaz psů, druhá průchod se psem na vlastní nebezpečí. V jedné salaši bylo hodně chatařů, nikdo z nich na psy nic neřekl, dokonce si zavolali svého a přivázali ho, aby nás neotravoval.

Trasa vedla krásnou alpskou přírodou s nádhernými výhledy. Měli jsme původně v plánu i několik vrcholů – Brandstein 2003m, TAC – Spitze 2019m (ten si nejsme jistí jestli je schůdný i pro psa) a Hochturm 2081m, ovšem kvůli předpovědi jsme se zacházkami na vrcholy nezdržovali.

Aby těch failů nebylo málo, v průběhu druhého dne si Verča vyvrtla kotník (naštěstí Danča měla s sebou ortézu) a Ríšovi se rozjel zánět v zubu.

V sedle Lamingsattel 1677m jsme viděli, jak se bouřky začínají velice rychle přibližovat a s tím přišel i vydatný déšť. Předpověď na zbytek soboty i celou neděli nebyla dobrá a tak jsem se rozhodli odpojit z původního plánu a vrátit se nejkratší cestou k autu. Mrzelo nás to, nejvíce jsme se těšili právě na vrchol Hochturm 2081m, ale nechtěli jsem riskovat štěstí a rozhodli jsme se rozumem.

Fotky:

Další fotky a videa na našem instragramu :).

Mapy tras:

Naše trasa:

Původní trasa:

PS: K Danči chodíme na individální tréninky s Tarem, takže kdo by hledal superčupr trenérku, doporučujeme na milion procent. Kontakt: instagram @danca_priesol