Lago di Sorapiss

Dolomitské jezero s mléčně tyrkysovou barvou vody.

Dolomity

09/2022.

O tomhle jezeru už jste pravděpodobně slyšeli a není divu, většina průvodců Dolomitami jej řadí mezi TOP místa a s ohledem na to je třeba přizpůsobit načasování túry, na jejímž konci toto krásné jezero leží.

Obecně vzato, nejvíc turistů zde potkáte v hezké dny v období prázdnin, ale taky i v září. My zde byli v druhé půlce září, zaparkovali jsme zdarma u hotelu B&B Hotel Passo Tre Croci, kde sice byly cedulky „hotel guests only“, ale určitě zde parkovali i jednodenní výletáři. Kromě tohoto parkoviště se dá stát také podél cesty. Vyrazili jsme okolo 14:30 a lidí jsme po cestě k jezeru potkávali doslova houfy, ale čím více bylo hodin, tím méně lidí.

K jezeru je to od parkoviště necelých 6 km s převýšením 450 m↑ a 333 m↓ . Mapy.cz zde možná trošku pokulhávají, tolik klesání na trase věřím nebylo. Zprvu se jde po zpevněné cestě, která však za chvíli končí a nastoupí se na klasickou horskou turistickou cestu, která vede lesem, přes malý vodopád, zase lesem, kosodřevinou, ale i přes nejrůznější lávky, kovové plošiny, schody, kameny, bahno…a téměř po celou dobu s úžasnými výhledy na za zády stojící Monte Cristallo (3221 m), Piz Popena a další skalní obry. Na tento výlet se k nám připojili Archie (insta @aussiearchibald) a jeho otroci Vendy s Kubou, se kterými jsme v Dolomitech strávili 4 úžasné dny. Oba psi celou trasu zvládli bez obtíží.

V jeden moment je cesta doprovázena lanem k přidržení, neboť hned vedle cesty je hluboký sráz, který vzbuzuje respekt a může tak být vhodné se lana přidržovat, avšak cestička okolo tohoto srázu je dost široká, takže si myslíme, že ji zvládnou i ti, kteří mají problém s výškami.

Jakmile jsme se blížili jezeru, bylo okolo 17:00 a turistů jsme potkávali méně a méně, u jezera samotného jsme nakonec byli jen s přibližně 10 dalšími.

Od Lago di Sorapiss jsme měli velká očekávání, která bohužel trošku pokazila výška hladiny. Bylo zřetelné, že minimálně 2 metry vody chybí a jezero nepůsobilo tak magicky, jak jsme si ho představovali. I tak však scenérie do modra zakaleného jezera s okolními špičatými vrcholky měla své kouzlo.

Zpět k autu jsme šli stejnou trasou a za šera jsme dorazili k autu. Na tento výlet si vyhraďte cca 5 hodin, samozřejmě dle fyzické kondice 😊.

Info k trase:

Náročnost: celá trasa 12 km s převýšením okolo 500 m. Polovina trasy vede po rovince lesíkem a polovina po šutrech do kopce.
Technická náročnost: 1-2/5 – lávky, kovové plošiny, schody, kameny.
Podmínky a náročnost pro psa: Na začátku trasy (u hotelu) se pasou koně, kteří mají volný přístup do lesa, kudy vede trasa. Proto jsou zde cedule se značkou PES NA VODÍTKU. Problém může nastat u psů, co neradi chodí po železných schodech, psa můžete přenést, nebo mu na tyto úseky nasadit botičky, ve kterých se psovi jde lépe.