Krásně zbarvená jezera a jeden nenáročný kopec s božským výhledem.
Horní Rakousy – Solná komora
07/2023
ʘ Délka: 7,4 km jezera + 4 km vrchol
ʘ Převýšení: jezera: 80 m stoupání, 80 m klesání, vrchol: 250 m stoupání, 250 m klesání
ʘ Časová náročnost: 2-4 hodin v závislosti na zastávkách, koupání atd. Udělejte si čas a užijte si to. Vrchol Vám zabere cca hodinu a půl.
ʘ Náročnost: 1/5 jezera, 2/5 vrchol
ʘ Technická náročnost: 1/5
ʘ Náročnost pro psa: 1/5
ʘ Nejvyšší bod: Vorderer Signalkogel (906 m.n.m.)
Užitečné info:
ʘ Parkování zdarma – jak u jezer, tak u výchozího bodu na Signalkogel.
ʘ U parkoviště jsou veřejné WC zdarma
ʘ U jezera Vorderer Langbathsee je hlavní pláž (hned u parkoviště) zakázána pro psy, na boční plážičky však pes může bez problémů.
Langbathsee nám nepřejí. Už jednou jsme u nich byli a neskutečně zmokli (více zde Langbathsee ). Dali jsme jim druhou šanci. Na radaru jsme ale viděli, že v celé oblasti, ve které jsme se nacházeli, bude pár hodin pršet a mělo by přestat okolo 14h. K jezerům jsme se i tak přesunuli už dopoledne, ať jsme připraveni vyrazit hned v okamžik, kdy pršet přestane. Verča a Taro využili čekání ke spánku a já jsem si v autě četl. Okolo 14h opravdu pršet přestalo a mohli jsme vykročit. Kolem předního jezera jsme šli po levém břehu a mířili přímo k zadnímu jezeru, na které jsme byli moc zvědaví. No a je to velká nádhera! Jak kolem předního, tak i kolem zadního jezera je spousta plážiček, kde můžete se psem strávit spokojené chvilky. Jednu z pláží jsem využil k vykoupání se – voda je tak čistá, že vidíte prsy na nohou i když máte vodu až po krk. Verča se koupala až při cestě zpět v předním jezeru, plážička skrytá cca u bodu 6 na mapě vybízela ke koupačce tzv. na Adama, což si Verča velice užila.
Vrchol Vorderer Signalkogel je vidět od předního jezera a slibuje krásné výhledy. Zaparkovat se dá přímo u cesty, kde je parkoviště (na mapy.cz chybící). Na tento výšlapík se k nám přidala kamarádka Barča s její fenkou Meggie. Z jejich příjezdu byl nadšený hlavně Taro (my samozřejmě taky), který nemohl odtrhnout čumák od zadku Meggie. Náš puberťák proto musel na chvíli na vodítko, aby se trošku uklidnil 😀 Jinak psi byli na volno, ale vždy pod dohledem a na trase. Trasa vede částečně po zpevněné silnici a částečně lesním terénem. K vrcholu jsme došli asi po 50 minutách a začali se kochat a fotit tu krásu. Zpět k autu jsme sešli stejnou cestou a přejeli hlouběji do Rakouska do sedla Pötschen Pass, abychom to ráno měli na Trisselwand co nejblíž.
Fotky:
Mapa:
Jezera:
Vrchol: