Chcete se dotknout splazu Alpského ledovce, vykoupat se v ledovcovém jezeru a mimo to si užít naprosto neskutečnou krajinu, která se mění každým kilometrem? Máme pro vás tip na trasu, která splní vše.
Tyrolsko – Vysoké Taury
07/2023
ʘ Délka: 19 km
ʘ Převýšení: 780 m stoupání, 780 m klesání
ʘ Časová náročnost: 7 hodin
ʘ Náročnost: 3/5
ʘ Technická náročnost: 2/5
ʘ Náročnost pro psa: 1/5
ʘ Nejvyšší bod: 2250 mnm
Užitečné info:
ʘ Placený tunel – ceník se může měnit, my platili 19,5 EUR za jednodenní lístek, který umožní cestu tam a cestu zpět.
ʘ Placené parkoviště – dle stráveného času, za 7 hodin jsme platili 7 EUR
Schlatenkees je ledovec, který má z celého Rakouska největší rychlost odtávání – mezi roky 2021 a 2022 ztratil přes 50 metrů své délky.
Pokud chcete tento ledovec vidět, pospěště si. Parkoviště se nachází téměř na začátku rokle Gschlößtal, kterou vede silnice a po které je překvapivě velký provoz (cca jedno auto na 5 minut). Čas od času projíždí taky taxi, které vozí turisty od parkoviště k chatě Alpengasthof Venedigerhaus. To vám může ušetřit 4,5 km šlapání po silnici, ale cenu nevíme, my prostě šlapali. Brzy ráno bylo navíc příjemně a kolem trasy je několik tůní a potůčku, ve kterých se psi mohli skvěle zvlažit, což jsme využili hlavně po cestě zpět.
Od chaty Alpengasthof Venedigerhaus provoz utichá a asi po dalším kilometru po silnici vás rozcestník namíří po turistickém okruhu přímo k vyhlídce na ledovec. Trasa vede vyšlapaným chodníčkem v porostu, serpentína za serpentínou. Asi v polovině kopce se můžete zastavit u vodopádu. Ten jsme ale profrčeli, což nám bylo později líto, ale vracet jsme se už nechtěli. Náš první cíl zněl jasně, Salzbodensee. Krásné jezero, které je napájeno ledovcovou vodou, nás přímo vybízelo ke koupání. V tu dobu už svítilo Slunce, tak nám ledová voda ani nedělal problémy a všichni tři, i s kámoškou Barčou, jsme si šli zaplavat. Za to jsme sklidili potlesk kolemjdoucích, kteří nás patrně ocenili za odvahu vlézt do takto studené vody. Byla to jedna z nejlepších koupaček, co jsme kdy zažili!
Od jezera dále už se moc nestoupá, jde se spíše nahoru dolů po trase, která vede až k vyhlídce na ledovec. Od vyhlídky k ledovci samotnému už trasa nevede, my jsme se možná trochu ilegálně rozhodli k ledovci i tak dojít a díky kamenným mužíkům jsme cestu snadno trefili. Řeknu vám, stálo to za to, pohled na popraskaný ledovec, kry a spoustu vody všude kolem nás všechny dostal. K tomu praskání, které se tu a tam ozývalo z okolních puklin, celé chvilce dodávalo magickou atmosféru.
Podél stejných mužíků jsme se pak vrátili zpět na trasu a pokračovali v okružní trase. Nutno říct, že od jezera až k ledovci jdete po neskutečně zbarvených šutrech, či skálách – duhové barvy, jejich přelivy a jindy jasně dané barevné pruhy na kamenech jsme ještě nikde neviděli.
Druhá část okružní trasy nás vedla po odkryté krajině bez stromů, za to se spoustou svišťů. Dolů do údolí byla cesta strmá, ale v pohodě zvládnutelná. Netěšili jsme se však na 5,5 km dlouhou silnici, po které jsme se museli vrátit k autům. Cestou po silnici jsme zažili nepříjemný okamži, kdy Meggie (fenka od Barči), přišla až moc blízko k ohradníku, dostala pecku a totálně splašená se dala na útěk směrem ke krávám. Křičeli jsme, pískali, ale Meggie dál a dál utíkala, až se z ničeho nic ztratila. Pomalu jsme šli po silnici směrem zpět, kudy utíkala, a stále volali a sledovali krajinu, jestli se Meggie někde neobjeví. Trvalo to asi 5 minut a myšlenky jsme už měli všelijaké, v tom se ale Meggie objevila na místě, kde dostala pecku a po silnici utíkala k nám. Chudina si ještě myslela, že od Barči dostane vylágoš, ale všichni jsme byli maximálně šťastní, že se vrátila. Uff. Meggie se šla uklidnit a ochladit do potoku, kde stála asi minutu. Naštěstí bez zranění jsme pak mohli pokračovat dál, nyní už jen na vodítku.
Pro pejskaře to budiž příběh, který může ponaučit – raději na trasách kolem ohradníků mějte psa na vodítku, byť je třeba maximálně poslušný. Stačí dotek a pes ztratí hlavu a neštěstí může být na světě.
I přes tento zážitek jsme si celý výlet užili a Schlatenkees zůstane v našich myšlenkách navždy.
Fotky:
Mapa:
Pro zobrazení mapy klikněte na logo Mapy.cz